
Na začátek si řekněme, že i pro psy platí, že není důležité jen co pes jí, ale také jaká je atmosféra v jeho okolí a správný čas. Pravidelnost, klid a pohoda jsou k plné misce to nejlepší.
Na co budeme servírovat
Pes by měl dostávat potravu nejlépe z misky (někdy se pro účely výcviku nebo upevnění povahy psa krmí z ruky). Miska by neměla být příliš lehká, aby s ní pes při žrádle neprocestoval celý byt. Plastové misky se dobře čistí a mohou se ve většině případů dát do myčky, ale bohužel jsou také často příliš lehké. Některé však mají protiskluzové úchyty. Některým psům chutná nejen potrava, ale i misky, a to zejména ty plastové, na etapy ji dokážou rozporcovat. Kameninové misky jsou těžké, takže nejezdí po podlaze, za to když vám vypadnou z ruky, máte zase díru v dlaždicích. Nerezové misky s gumovým lemem nebo dnem se (kromě gumy) sežrat nedají a zpravidla je má pes na celý život. Také se dají dát do myčky. Pro plemena s dlouhýma ušima vymylseli laskaví výrobci misky ve tvaru kužele, aby při žrádle zůstal v mosce jen čumák a uši venku. Pro velká plemena zase existují stojany na misky, ne že by jim vadilo sehnout se dolů, ale při žraní nebo pití ze země se mohou napolykat většího množství vzduchu a tím zvýšit riziko torze žaludku. Každý pes by měl mít svou vlastní misku, ne všichni jsou tak dobrotiví a kvůli potravě pak mohou vznikat ošklivé rvačky, rovněž nemáte kontrolu, kolik toho který pes zkonzumoval. Po krmení odstraňte zbytky potravy a misku umyjte, aby nedocházelo k množení škodlivých bakterií. Ty se mohou množit i na čistě vylízané misce, protože i sliny jim poskytnou dobrou živnou půdu.
Kde budeme krmit
Pes by měl mít své stálé místo, kde doma dostává potravu. Nemělo by to být na rušném místě, v uličce nebo blízko misky jiného psa. Potravu podávejte nejlépe na omyvatelném povrchu (lino, dlažba), protože znečištění nelze úplně zabránit. Pes pokud bude mít na potravu své místo a svůj klid, bude ji lépe přijímat a nebude nervózní. Dětem "v žádném případě" nedovolte lézt psovi do misky, i ten nejhodnější pes se může vytočit, a proč to zkoušet na dětech. Pokud máte dva psy, je lepší dát jim potravu kontrolovaně a misky dál od sebe.
Jak často budeme krmit
Dospělému psovi postačí jedno krmení denně (u velkých a obřích plemen se kvůli riziku torze doporučuje rozdělit krmnou dávku na dvě až tři menší). Někteří chovatelé zůstávají u krmení dvakrát denně i u středních a malých plemen. Osvědčilo se dávat menší proci ráno a větší večer. Není příliš vhodné krmit psa před cestou, výstavou a výcvikem. V takovém případě nevadí nasadit jednodenní půst. Tím omezíte možnost, že pes bude při cestě zvracet, že se vám vyprázdní uprostřed výstavního kruhu a také docílíte toho, že ho budou více zajímat pamlsky, určené jako odměna.

Pojmy aneb co znamená
Ad libitum
v podstatě to znamená, že pes má potravu neustále k dispozici. Není to vhodné pro všechny psy, zejména pro ty, kteří mají sklon k přežírání. Tento typ krmení využívají zejména lidé, kteří mají štěně a jsou více hodin v práci. Pak není možné mu podávat více denních dávek.
Časově kontrolované krmení
To znamená, že psovi dáte potravy neomezeně, ale po určitém časovém limitu mu jej odeberete.
Restriktivní krmení
Je přesné přidělení denní dávky. Toto řešení se hodí pro většinu psů. Vidíte, zda váš pes svou krmnou dávku snědl a také vidíte, jestli mu dané krmení svědčí.
Nebezpečí
Psi a zvláště mladí, si rádi zpestří potravu zbytky z odpadkového koše, tam se nachází řada velmi nebezpečných věcí, jako například otevřené konzervy, saponáty a další nebezpečné věci a látky. Odpadkový koš dobře zabezpečte nebo jej umístěte tam, kam se pes nedostane (do kuchyňské linky apod.).