close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jak poznat infekční choroby koček-2.díl

26. prosince 2008 v 14:22 | Lucie |  Kočičí nemoci
Infekční onemocnění vyvolávají mikroorganizmy nebo viry, které jsou přenášeny z jednoho zvířete na druhé (např. slintavka), v některých případech mohou být předány dokonce i člověku (např. vzteklina).

Nebezpečí infekčních chorob je v tom, že se jejich příznaky projevují až po inkubační době, která může být v některých případech dlouhá i několik let. Proti infekčním nemocem se lze účinně bránit očkováním a také důslednou hygienou.

Toxoplazmóza

Onemocnění způsobené prvokem Toxoplasma gondii může mít buď akutní nebo chronický průběh a u koček se může projevovat těmito symptomy: při akutní formě vysokou horečkou, průjmem a zvracením, při chronické anémií, otoky lymfatických uzlin, zanícenou nosní sliznicí a také průjmem. Následkem onemocnění může být i ochrnutí.
Nákazu lze přenést na člověka ve všech stádiích, kterými parazit v průběhu svého života prochází, ale pravděpodobně nejčastějším způsobem přenosu je prostřednictvím oocyst, které jsou vylučovány trusem napadeného jedince. Pravdou je, že člověk se může nakazit nejen z trusu, ale i požitím syrového nebo polosyrového masa, dále od ptáků, z vajec a od téměř všech savců, se kterými přijdeme do kontaktu.
Příznakem u člověka bývá zpravidla "jen" průjem a nevolnost. Horší průběh má onemocnění u těhotných žen, kde může dokonce ohrozit životaschopnost plodu nebo trvale poškodit jeho mozek a zrak. Proto by si nastávající maminky měly nechat vyšetřit krev a vyloučit přítomnost původce toxoplazmózy, a pokud mají doma kočky, raději nechat vyšetřit i je. Prověřené kočky pak nepouštět po dobu těhotenství ven, aby se dodatečně nenakazily, a kočičí záchod by neměly těhotné ženy čistit buď vůbec, nebo výhradně v rukavicích, a dbát přitom na důslednou hygienu.
Po přeléčení se člověk stává vůči další nákaze prvokem imunní, ale může být i nadále přenašečem onemocnění, neboť na cysty, které v uzavřené formě přetrvávají v těle, nepůsobí žádné léky.
Nakazit se toxoplazmózou je možné i tehdy, nevlastní-li nikdo v okolí kočku. Prvok Toxoplasma gondii je téměř všudypřítomný. Uvádí se, že polovina všech dětí do sedmi let prodělala nákazu, s největší pravděpodobností z pískovišť, která kočky rády využívají jako pohodlnou toaletu. V Německu dokonce zveřejnili údaj, že dospělých je nakaženo 80 až 90 procent z populace.

Vzteklina

Vzteklina je virové onemocnění, na které se dodnes umírá, přestože už v roce 1886 objevil L. Pasteur očkovací látku. Přenášení nemoci je možné v podstatě jedinou cestou, a to tak, že se sliny nakaženého zvířete dostanou do krevního oběhu jiného zvířete nebo člověka. V praxi to znamená pokousáním, poškrábáním nebo poprskáním od nemocného zvířete, nebo když se člověk s popraskanou kůží na rukou dotýká uhynulého nebo příliš krotkého zvířete.
Proti vzteklině jsou povinně očkovaní doma chovaní psi i kočky, takže teoreticky od nich by nebezpečí vztekliny hrozit nemělo. Hrozbou pro domácí psy a kočky, i pro člověka, jsou divoce žijící zvířata. Pravidelně jsou sice v nejohroženějších regionech pokládány návnady preparované očkovací látkou, ale jejich účinnost nejde dost dobře prověřit a tak v případě napadení není jisté, zda byl predátor očkovaný či ne (na území ČR již nebyla vzteklina zaznamenána pět let, naposledy v roce 2002 u tří lišek, pozn. redakce).
Od volně žijících zvířat se mohou nakazit naši domácí miláčkové, pokud mají svobodu pohybu. Dokonce i pes, který žije na zahradě nebo na dvorku, se může dostat do kontaktu s nakaženým ježkem, kunou, myší ap. Jedinou ochranou zvířat i lidí je pravidelné očkování.
Vzteklina se projevuje po různě dlouhé inkubační době, která může trvat od pár týdnů po několik let. Jakmile se objeví symptomy, které znamenají, že nemoc propukla, nakažený jedinec do týdne umírá.
Přitom vlastní příznaky vztekliny jsou mnohotvárné a nejednoznačné. Onemocnění existuje ve dvou formách: při tiché formě trpí zvíře nespavostí, žaludečními a střevními potížemi a může ochrnout. Při formě agresivní je zvíře velmi neklidné, odmítá potravu a vodu, požírá nestravitelné věci, sliní, jeho hlas se mění, útočí na člověka, má vysokou teplotu; později přestává být schopno polykat, nakonec zcela ochrne a umírá.

Tuberkulóza

Tuberkulózu přenáší Kochův bacil, který se vyskytuje v několika typech. Běžnou nákazou kočky je právě lidský typ onemocnění - a kočka jej může přenést na další lidi.
Ovšem zatímco u člověka se nemoc projevuje plicními obtížemi a chrlením krve, symptomy kočky jsou odlišné: kromě trvalého kašle kočka hubne, trpí chronickými průjmy a pokud má na těle nějaké rány, ty se velmi špatně hojí.
Při podezření na tuberkulózu kočky provede veterinář kontrolní odběry a důrazně doporučí majiteli, aby se on sám i s rodinou nechali vyšetřit u lékaře. Jestliže testy potvrdí přítomnost Kochova bacilu v těle kočky, musí být bohužel utracena. Během léčby totiž původci nemoci ztrácejí citlivost na léky a hrozí tak stálé nebezpečí nákazy pro člověka.

Kočičí mor

Kočičí mor (panleukopenie), je virové onemocnění zažívacího traktu se současným odumíráním bílých krvinek. K nákaze dochází z exkrementů a sekretů nemocného zvířete, které kontaminují vodu a krmení pro kočky. Choroba postihuje pouze kočky, především koťata. Do objevu příslušné očkovací látky končila nemoc u většiny nakažených zvířat smrtí.
Příznaky onemocnění se objeví náhle a připomínají otravu: bolesti břicha, zvracení, vodnaté průjmy, často s krvácením. Kočka nežere ani nepije, takže je dehydrovaná. Vše provází vysoká horečka a doprovodné záněty, např. dásní a očí, a také otoky žláz, anémie nebo žloutenka.
Dospělé kočky mohou slabší infekci přežít s méně výraznými klinickými projevy, např. nechutenstvím, průjmem a celkovou únavou. Březí kočky zpravidla plody nedonosí a narodí-li se koťata, bývají postižena poškozením mozku a tím slepotou, ztrátou koordinace pohybů apod.
Inkubační doba kočičího moru trvá dva až deset dnů. Virus je ve vnějším prostředí odolný vůči většině desinfekčních prostředků, takže pořídit si novou kočku se nedoporučuje. Většinou je nutný půlrok karantény.
Přenos na člověka byl zatím prokázán jen v laboratorních podmínkách, ale i tak je opatrnost namístě.

Zánět pobřišnice

Je další infekční chorobou, která je přenosná z kočky na kočku, a zpravidla po dvou až pěti týdnech končí smrtí. Označuje se jako infekční peritonitis, FIP, způsobuje ji virus ze skupiny koronavirů. Ve vnějším prostředí virus přežívá až dva měsíce.
Onemocnění postihuje především mladé kočky a také kočky nad 14 let věku. Nákaza je přenosná pouze na kočky a kočkovité šelmy, ne na člověka. Šíří se slinami, olizováním, nosním sekretem nebo trusem. Prevencí je vakcinace, hygienická opatření a izolace nemocného zvířete. Většinou však během dvou až pěti týdnů nakažená kočka umírá.
Onemocnění se projevuje ve dvou formách. U vlhké formy se břišní a hrudní dutina plní většinou žlutou tekutinou, zvíře trpí přesto dehydratací, teplotami a nechutenstvím. Suchá forma je hůře diagnostikovatelná, protože se vyznačuje skrytými hnisavými ložisky na játrech, slezině, ve střevech nebo ledvinách, a kočka často umírá, aniž by se zjistila příčina úhynu. Příznaky jako apatie, horečka, průjem, nechuť k jídlu nebo zhoršené dýchání mohou být průvodním jevem mnoha dalších onemocnění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama