Zahrnuje hladké svalstvo, srdeční svalovinu a žíhané svalstvo (kosterní). Žíhané svalstvo představuje aktivní složku pohybového ústrojí. Podstatou činnosti svalů je schopnost smršťovat se, zkracovat (až na polovinu délky v nesmrštěném stavu). Typický kosterní sval má bříško, tvořené svalovými vlákny, jež na obou koncích přecházejí ve šlachy. Jedna tvoří odstup (pevné místo, odkud sval vychází) a druhá úpon (místo, kam se upíná, kde sval vykonává svoji funkci). Svaly mohou být jednoduché (s jedním bříškem) nebo rozeklané (mají několik bříšek). Některé svaly působí souhlasně (tzv. sdruženci), jiné opačně (tzv. protivníci). Kosterní svaly. Rozlišujeme kožní svaly, svaly hlavy, trupu, hrudní končetiny a pánevní končetiny. Ke svalům hlavy patří svaly okohybné, uchohybné, hltanové aj. (tzv. ústrojové), svaly lícní neboli mimické a žvýkací. Svaly trupu se třídí takto: svaly uložené nad páteří (natahovači páteře), svaly uložené pod páteří (ohýbací páteře), svaly hrudní stěny, svaly břišní stěny, bránice (oddělující dutinu hrudní od dutiny břišní) a svaly ocasu. Ze svalů hrudní stěny jsou zvláště pro dýchání důležité svaly mezižeberní. Svaly břišní stěny jsou 4 ploché svaly, které fungují jako břišní lis. Svaly ocasu se dělí na vzpřimovače a schylovače (první jsou na svrchní, druhé na spodní straně ocasu). Svaly hrudní končetiny se dělí na svaly připojující hrudní končetinu k trupu a k hlavě, svaly plece a svaly předloktí a záprstí. Svaly předloktí se člení na skupinu natahovačů a ohybačů. Svaly pánevní končetiny se dělí na svaly bederní, pánevní, svaly stehenní a svaly bércové. Ty se dále člení na dvě skupiny: vpředu a zevně jsou uloženy ohybače hleznového kloubu a natahovače prstů, na zadní ploše jsou ohybače prstů a natahovače hleznového kloubu. |
