1 - děložní tělo 2 - vyústění močové trubice do poševní předsíně 3 - poševní předsíň 4 - pochva 5 - děložní krček 6 - děložní rohy 7 - ústí vejcovodu 8 - vaječníky | |
Schéma pohlavního cyklu feny proestrus (přípravné období) estrus (období vlastní říje) metestrus (období po říji) anestrus (období pohlavního klidu) doba trvání (dny): 5 - 9; 5 - 12; 60 - 63; 90 -120 změny na děložní sliznici: 1 - na vaječnících dozrávají Graafovy folikuly 2 - folikuly praskají, vajíčka se uvolňují (ovulace) 3 - v místě vyprázdněného folikulu se vytváří žluté tělísko |
Samicí pohlavní ústrojí. Pohlavní žlázy představují vaječníky. Jsou uloženy v břišní dutině, před pánví. Samičí vývodné cesty pohlavní jsou vejcovody, děloha, pochva, poševní předsíň a vulva (přeska). Poševní předsíň a vulva jsou zároveň i konečným úsekem vývodných cest močových.
Vaječník je párový podélně oválný útvar 1-2 cm dlouhý. Z povrchově uloženého zárodečného epitelu vaječníku vznikají a dozrávají samičí pohlavní buňky - vajíčka, která se periodicky (v době říje) uvolňují a pronikají do vejcovodů, případně do dělohy. Vejcovod je 5-10 cm dlouhá trubička, která začíná nálevkovitým rozšířením, jež lne k povrchu vaječníku a usnadňuje tak proniknutí vajíčka do vejcovodu. Vejcovod navazuje na děložní roh. Děloha je u feny dvojrohá. Má déložní tělo a pravý a levý děložní roh. Děložní rohy jsou tenké. Tělo je krátké a vzadu uzavřeno děložním krčkem, který vyčnívá jako děložní čípek do pochvy. Děloha má silnou svalovou a slizniční stěnu. Ze sliznice je v prvních fázích březosti vyživován zárodek a svalovina děložní stěny se účastní při vypuzování plodu za porodu. Pochva je rozdělena vyústěním samičí močové trubice na přední část, vlastní (kopulační) pochvu a zadní část, poševní předsíň. Poševní předsíň je společnou vývodnou cestou pohlavní a močovou a je zakončena vulvou. Stydkou štěrbinu vulvy ohraničují po stranách valovité stydké pysky. Ve spodní části stydké štěrbiny vulvy je poštěváček.
Samičí pohlavní ústrojí vytváří samičí pohlavní buňky (vajíčka), umožňuje jejich oplození a skýtá vhodné prostředí a výživu zárodku. V době říje bývají při kopulaci a svázání vpraveny samčí pohlavní buňky (spermie) do pochvy. Spermie pronikají děložním krčkem (který je fyziologický otevřen pouze v době říje a při porodu) do dělohy a vejcovodů. Zde se setkávají s vajíčky a právě ve vejcovodu dochází k oplození. Oplozené vajíčko (zygota) proniká vejcovodem do dělohy, kde se uhnízdí ve sliznici, vznikají zde i plodové obaly a vyvíjí se plod. Spojením plodových obalů a děložní stěny vznikne placenta. Plod je vyživován prostřednictvím krevního oběhu placenty (ta zprostředkovává přenos výživných látek a výměnu plynů z krve děložní stěny matky). Po dovršení 60-66 dnů březosti je při porodu plod vypuzen z těla matky jako novorozenec. Vaječníky, vejcovody i děloha jsou zavěšeny v břišní a pánevní dutině na pružných závěsech. Plody bývají v době březosti uloženy především v děložních rozích.
Vaječníky jsou též žlázy s vnitřní sekrecí. Vylučují samičí pohlavní hormon, který ovlivňuje vývoj dělohy a typické samičí znaky (sekundární pohlavní znaky). Na vaječnících se objevují v době mezi říjemi a zvláště v době březosti oválné vyvýšeniny, žlutá tělíska, která vylučují hormon, jež zajišťuje zdárný průběh březosti a ovlivňuje rozvoj mléčné žlázy.

