close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nervová soustava

30. listopadu 2008 v 15:46 | Lucie |  Anatomie psa
Schéma nervové soustavy
1 - mozek
2 - páteřní mícha
3 - lícní nerv
4 - první krční nerv
5 - spodní větve hrudnich a krčních nervů
6 - pažní pleteň
7 - bedrokřížová pleteň
8 - horní větve krčních nervů
9 - bederní nervy
10 - křížové nervy
11 - sedací nerv
14_01_01m.gif
Kliknutím na obrázek se vám nákres zobrazí v plné velikosti
Schéma nepodmíněného reflexu
Podráždění (P) vyvolané vnějším podnětem je vedeno nervovou dráhou (N) do centrální nervové soustavy (míchy - M), z níž vychází podnět pro výkonný orgán -sval (S).
14_01_02m.gif
Kliknutím na obrázek se vám nákres zobrazí v plné velikosti
Mozek - pohled shora a zleva
1 - čichový lalok
2 - polokoule velkého mozku
3 - podélná štěrbina
4 - moze­ček
5 - páteřní mícha
14_01_03m.gif
Kliknutím na obrázek se vám nákres zobrazí v plné velikosti


Udržuje spolupráci ostatních orgánových soustav a ústrojí, umožňuje organismu reagovat na podněty z vnějšího i vnitřního prostředí. Řídí a sjednocuje funkce jednotlivých orgánů a zajišťuje tak funkční celistvost organismu. Podněty z prostředí přijímá organismus pomocí receptorů. Podněty či podráždění jsou v receptoru zpracovány v nervový vzruch, který přechází nervovými dráhami až k výkonnému orgánu, efektoru. Přenos vzruchu z recep­toru na efektor se nazývá reflex. Reflex probíhá po nervové dráze tvořené nervovými buňkami (neurony). Nervová buňka je stavební jednotkou nervové soustavy. Má tělo a dva druhy výběžků - dostředivý (může chybět, nebo je jeden i více) a odstředivý (je vždy pouze jeden). Z nervových výběžků vznikají nervová vlákna, která se sdružují v nervové dráhy případně periferní nervy.
Od receptorů vedou nervové vzruchy dostředivé neurony do příslušného nervového ústředí (mícha, mozek). Zde se dostředivé neurony zapojují přes další neurony na neurony odstředivé, které vedou vzruchy k výkonnému orgánu (např. svalu). l když po stránce funkční tvoří nervová soustava jednotný celek, dělíme ji z funkčního hle­diska na nervstvo ústřední (centrální) a nervstvo obvodové (periferní) a nervstvo autonomní. Jak v ústředním, tak i v obvodovém nervstvu rozlišujeme nervy somatické (řídí vůlí ovladatelné funkce) a nervy vegetativní, auto­nomní (řídí funkce, které se nepromítají do vědomí jedince). Centrální nervstvo zastupuje mozek uložený v lebeční dutině a mícha uložená v páteřním kanálu. Nedílnou součástí ústředního nervstva po stránce funkční je nervstvo obvodové. Mozek je rozdělen na pět částí: přední mozek, mezimozek, střední mozek, mozeček a pro­dloužená mícha. Mozek tvoří šedá hmota, kde převažují nervové buňky tvořící centra, jádra mozkových nervů a jádra přepínací, a bílá hmota, která obsahuje především nervová vlákna tvořící mozkové dráhy, jež spojují centra s míchou či periferními receptory a efektory. Důležitá část mozku je kůra předního mozku, kde jsou ulo­žena centra zraková (v týlní části mozku), sluchová a chuťová (ve spánkové části), motorická (pohybová - v čelní části) a kožní citlivosti (v temenní části). Čichové centrum je na spodině předního mozku v čichovém laloku. Stře­dem mozku prochází soustava dutin - čtyři mozkové komory. Na spodině mozku vychází 12 párů mozkových nervů: 1. čichový nerv (končí v nosní dutině), 2. zrakový nerv (vede vzruchy ze sítnice do oční koule), 3. okohybný nerv (inervuje okohybné svaly a svaly pro akomodaci oka), 4. kladkový nerv (inervuje jeden z okohybných svalů), 5. trojklanný nerv (inervuje citně zuby horní i dolní čelisti, sliznici nosní a ústní dutiny, sliznici převážné části jazyka, dále kůži na hlavě, oční víčka, pysky, čenich a ovládá motoriku žvýkacích svalů), 6. odtahovací nerv (iner­vuje jeden z okohybných svalů), 7. lícní nerv (inervuje mimickou svalovinu obličeje a slinné žlázy), 8. sluchově rovnovážný nerv (vede sluchové vzruchy a vzruchy z kinetického a statického ústrojí vnitřního ucha do mozku), 9. jazykohltanový nerv (inervuje slinné žlázy a kořen jazyka a hltan), 10. bloudivý nerv (inervuje hltan, hrtan, vede parasympatická vlákna pro srdce, plíce, trávicí trubice a ledviny), 11. přídatný nerv (inervuje povrchové krční svaly), 12. podjazyčný nerv (inervuje svalovinu jazyka).
Páteřní mícha se dělí na jednotlivé úseky podle páteře, kterou prochází - krční, hrudní, bederní, křížovou. Zde páteřní mícha končí kuželovitým hrotem. Do zadní části těla jde množství bederních a křížových míšních nervů, které tvoří tzv. koňský ohon. Z míchy vybíhají míšní nervy. Do horních míšních rohů vstupují horní kořeny míšních nervů opatřené přepínací uzlinou, obsahující dostředivé (sensitivní, citné) dráhy. Ze spodních míšních rohů vystupují dolní kořeny míšních nervů, obsahující odstředivé (motorické a sekretorické) dráhy. Spojením obou kořenů vzniká míšní nerv, který opouští míšní kanál meziobratlovým otvorem a hned se dělí na horní a spodní větev (obě větve obsahují jak dráhy dostředivé, tak odstředivé - jsou tedy smíšené). Horní větve inervují vše to, co leží nad páteří, dolní vše to, co je pod páteří. Tyto spodní větve inervují i hrudní a pánevní končetiny. Protože zde je inervace zvláště bohatá, nachází se na hranici mezi míchou krční a hrudní a na míše bederní nápadné zesílení. Spodní větve míšních nervů zde odstupujících tvoří složité pleteně. Výrazná je pažní pleteň, která vydává řadu nervů pro hrudní končetinu. Vzniká zde též pravý a levý bráničný nerv. Další výrazné zesílení je v úrovni bederní míchy. Potom se mícha v křížové části kuželovitě zužuje v hrot. Z bederního zesílení a z konečného úseku míchy vzniká řada míšních nervů, které tvoří tzv. koňský ohon. Zde vzniká bederní a křížová pleteň pro pánevní konče­tinu. Středem míchy prochází centrální kanálek. Je v šedé hmotě, která je na příčném řezu ve tvaru písmene H, tvoříc tak horní a dolní míšní rohy. Šedá hmota představuje centra sensitivních (horní část) a motorických (dolní část) buněk periferních nervů. V hrudní a bederní míše jsou buňky nervových vláken sympatických. Šedou hmotu obdává bílá hmota (svazky nervových vláken), tvořící zde míšní dráhy.
Obaly mozku a míchy chrání centrální svalstvo před nepřízivými vlivy. Zevně je tuhá plena, pod ní pavučnice a na nervové tkáni měkká plena.
Vegetativní (autonomní) nervy dělíme na sympatikus a parasympatikus. Nervové dráhy (vlákna) vycházejí z ner­vových buněk uložených v centrálním nervstvu. Sympatikus má ústřední buňky (nervová jádra) v postranních úsecích střední části šedé hmoty hrudní a bederní míchy. Nervová vlákna navazují na nervové uzly, uložené podél celé páteře a z nich vycházejí sympatické nervové dráhy do všech orgánů. Parasympatikus má ústřední buněčná jádra uložena v prodloužené míše a středním mozku a další křížové části míchy. K orgánům pronikají parasympatická vlákna prostřednictvím mozkových nervů (3., 7., 9. a 10.) a k orgánům v pánvi jako pánevní nerv. Vegetativní nervy inervují hladkou svalovinu stěn orgánů, cév, plic, srdce, slinné žlázy, močové a pohlavní ústrojí a žlázy s vnitřní sekrecí. Funkční projevy sympatiku a parasympatiku jsou často protichůdné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama