Tvoří pokryv těla, je hranicí mezi vnitřním a vnějším prostředím organismu. Chrání organismus před vnějšími vlivy, je sídlem orgánů povrchové citlivosti (kožní smysl - vnímání tlaku, bolestivosti a teploty). Sestává ze tří vrstev: Na povrchu je pokožka (krytá na vnější straně zrohovatělou vrstvou), pod ní je pevná vazivová škára a pod škárou je řídké podkožní vazivo - podkoží. Podkožím je škára připojena k povrchu těla. Součástí jsou kožní žlázy včetně mléčné žlázy, chlupy, chodidlové polštáře a drápy. Kůže psa je poměrně tenká a jemná. Nejsilnější je na hřbetě a na svrchní straně krku. Po stranách krku, před kolenním kloubem a v meziprstí tvoří kožní řasy. Tukové polštáře jsou v podkoží téměř po celém těle, u přetučnělých psů tvoří více méně souvislý tukový polštář. V kůži se nacházejí mazové žlázy a pachové žlázy, roztroušené nebo tvořící samostatné útvary - řitní nebo ocasní orgán a řitní žlázy a předkožkové žlázy. Řitní váčky leží pod kořenem ocasu a mají vývod na vnitřním okraji řitního otvoru. Je třeba čas od času je mechanicky vyprázdnit. Ocasní orgán představuje shluk pachových žláz, uložený na hřbetě ocasu v úrovni 8.-9. ocasního obratle. Není plně vyvinut u všech jedinců. Řitní žlázy jsou rovněž pachové žlázy a jsou roztroušené v kůži kolem řitního otvoru. Předkožkové žlázy jsou uloženy v předkožce. Všechny tyto pachové žlázy hrají důležitou úlohu ve vzájemných vztazích zvířat, pro identifikaci jedince či partnera při paření (známé očichávání podocasní krajiny u psů). Potní žlázy jsou pouze na nášlapných polštářcích končetin. Souborem změněných kožních žláz jsou mléčné žlázy. U psa jsou rozložené ve dvou podélných lištách na spodní (břišní) straně trupu. Na každé straně je jich 4-6. V každé mléčné žláze je 10-15 žlázových složek s 10-15 strukovými vývody na vrcholu struku. Struky jsou stopkaté a podle plemenné příslušnosti různě protáhlé a velké. Chlupy psa jsou různě dlouhé, uspořádané do svazků. V každém svazku je jeden chlup větší (krycí) a několik chlupů menších (chlupy podsady). Hmatové chlupy jsou silné a dlouhé, zvlášť soustředěné v okolí očních víček a ústní štěrbiny, kde jsou nejvýraznější. Chlupy jsou u jednotlivých plemen rozdílně uspořádány a tvoří např. na ocase prapor, na předloktí a bérci kalhotky apod. Chodidlové polštáře rozlišujeme na prstní, záprstní a zápěstní. Jsou to útvary oválného tvaru, které podkládají články prstů a kosti záprstí a zápěstí. Jsou tvořeny zbytnělou kůží a podkožím. Zrohovatělá vrstva má bradavkovitý vzhled. Jsou v nich uloženy potní žlázy. Pes došlapuje na prstní polštáře všech čtyř hlavních prstů a na záprstní polštář. Malý prstní polštář prvního prstu a zápěstní polštář se při chůzi s podložkou nestýkají. Drápy tvoří zakončení prstů. Podkladem je drápová kost (tj. poslední článek prstu). Kost je povlečena zvláště modifikovanou škárou, na které je zárodečná vrstva pokožky velmi aktivní v růstu a tvoří silnou zrohovatělou vrstvu. Tato zrohovatělá vrstva je uzpůsobena do rohového pouzdra drápu. Rohové pouzdro drápu má nahoru obrácenou rohovou stěnu a k podložce přivrácené rohové chodidlo, sevřené mezi okraji rohové stěny. Rohová stěna vyrůstá z lůžka drápu, které je při kořenu drápu pod drápovou kožní řasou. Rohové pouzdro drápu často na hrotu přerůstá a vyžaduje úpravu. Směr řezů při úpravě drápu je třeba přizpůsobit anatomické stavbě drápu, aby nedošlo k jeho poranění. |



