Chyby ve výchově psa-2.část

14. listopadu 2008 v 10:35 | Lucie |  Výcvik psa


Olizování

U olizování opět platí, že ne každému majiteli psa olizování vadí. Když vás olízne malý pes, je to ještě přijatelné, ale pokud na vás skočí a oblízne vás nějaký cizí psí obr, je to jistě velmi nepříjemné. Když nechceme, aby nás pes olizoval, musíme mu to zakazovat už od mládí. Většina lidí si ani neuvědomuje, že na nás pes může přenést nějakou infekci, zvlášť jestli si venku rád smlsne na nějaké smradlavé "pochoutce".

Štěkání

Pokud pes na všechno za dveřmi v bytě neustále štěká, je to jeho přirozený pud, brání si své teritorium. Pokud ho to ale chcete odnaučit, musí to dělat vždy jen jeden člen domácnosti, nejlépe majitel psa. Pokud pes štěká a přidá se k němu celá rodina - nejdříve otec s hlasitým fuj, následně matka a děti, pes to bere jako povzbuzení pro to co dělá - štěkáte s ním. Takže bude stačit, když povely bude vydávat jen jeden člen domácnosti.

Kousání a ničení věcí

Rozkousání nových bačkor, v horším případě nové sedačky, je opravdu hodně nepříjemné. K přerušení nežádoucí činnosti používejte povely "fuj" nebo "nesmíš". Vystihněte okamžik, když psa při kousání nachytáte. Jasným a výrazným "fuj"štěněti sdělíte, že něco dělá špatně. Pokud mu dáte povel "fuj" a štěně přestane do oné věci kousat, nesmíte zapomenout hodně ho pochválit. Pokud štěně kouše třeba jen do dřeva nebo jen do věcí z látek, zkuste mu z toho materiálu koupit hračky. Odnaučení kousání do věcí staršího psa je mnohdy velmi složité. Zvlášť pokud ničí věci v době vaší nepřítomnosti a vy ho při činu nemůžete nachytat. Nejspíš to dělá, když je doma sám, nudí se a stýská se mu. Proto psa před odchodem do práce pořádně vyvenčete, aby se unavil a prospal dobu, po kterou bude sám. Jděte s ním na delší procházku, házejte mu míček atd. Doma mu nechte hračky a něco na žvýkání (např. buvolí kost). A pro jistotu odkliďte věci, které by mohli být pro psa nebezpečné. Když přijdete domů a zjistíte, že pes nic nezničil, hodně ho pochvalte, jak byl hodný.

Čůrání doma

Vykoná štěně svou potřebu vždy někde jinde než na určeném místě? Důvodem, proč to dělá, může být opět upoutání pozornosti. Spíše to však bude tím, že štěně nepochopilo, kam má chodit vykonávat potřebu. Strkání čumáku do loužičky je pro psa traumatické a především to nefunguje. Takže pokud štěně vykoná potřebu někde jinde než mělo, vezmeme ho k tomu místu, ukážeme prstem na ono místo a štěněti důrazně řekneme "fuj", "nesmíš" apod. Pak vezmeme hadr nebo kus novin, do loužičky to namočíme a odneseme na místo, kde chceme, aby pes vykonával potřebu. Tam mu to znovu ukážeme. Pokud štěně pochopí, máme vyhráno. Lepší variantou ale bude učit štěně čůrat rovnou venku. Štěně bereme ven hned po probuzení, před a po jídle, před spaním a taky vždy, když bude neklidné. Když se vyčůrá venku, hodně ho pochválíme a odměníme ho pamlskem. Štěně si tak spojí vykonání potřeby s trávníkem venku a později se samo začne dožadovat vypuštění ven. Pokud to ale zanedbáte a psa ven nepustíte, ten následně vykoná potřebu doma a vy ho pokáráte, je to špatně. Štěně bude zmatené, ale na vině jste vy. Pes se dožadoval vypuštění ven, aby mohl vykonat potřebu, a když mu nezbyla jiná možnost, vykonal ji doma.


Nové trendy - oblečky a vůně

V dnešní době se stále častěji můžeme setkat s majiteli psů, kteří podléhají módním trendům a svému psovi kupují nejrůznější oblečky. Někomu se oblečky líbí, jiní je odsuzují. Je jen na nás, jestli svého psa oblečeme nebo ne, ale vždy bychom se měli řídit potřebami psa. Musíme si uvědomit, že pes má svou přirozenou teplotu a obleček ji nabourá. Lidé se pak často diví, že jejich pes onemocněl, i když měl obleček. Krátkosrstá plemena, která žijí v bytě a v zimě jdou ven, by obleček proti prochladnutí měla mít, ale měl by být především dobře prodyšný. Obleček by neměl psa omezovat v pohybu.
Dalším trendem je navonění psů. Tím, že majitelé svého psa "navoní", si neuvědomují, že mu především kazí čich. Pokud se takový pes setká s jiným psem, může být napaden už z toho důvodu, že cizí pes nerozpoznal pach toho druhého a považoval ho tak za hrozbu. Dalším možným škodlivým jevem je i to, že pes je často na parfémy alergický. Nikdy nevíte, jak přesně zareaguje na jakou vůni. Takže se nemůžete divit, když na svého psího "miláčka" vylijete celý flakónek parfému a on to pak nerozdýchá.

Závěrem
Každý zlozvyk se dá odnaučit, pokud chcete. Někdy stačí trochu popřemýšlet, někdy pomůže dobrá rada. Někteří psi to pochopí rychleji, někteří potřebují delší čas. Na některé psy platí obecné rady, někteří vyžadují individuální přístup. Chce to především trpělivost a hlavně neslevovat z požadavků. Štěně si může např. spojit, že vždy když zakňučí, tak vy mu dovolíte, co předtím nesmělo. Při výchově a odnaučování zlozvyků dbejte hlavně na důslednost a jednotnost všech členů rodiny.
Pevná ruka majitelova při výchově = pohodový pes bez zlozvyků

Text: Ivana Pospěchová
Foto: Sedláková, Aneta Karvánková, Eva Nováčková, Dominika Černá, Jitka Divišovská

Vanda Ročková
Napsáno: 30.10.2008 15:04:36

Zdroj:muj-pes.cz


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivana Pospěchová Ivana Pospěchová | E-mail | Web | 6. ledna 2009 v 1:44 | Reagovat

Další takový člověk co kopíruje články na něž se vztahují autorská práva... Lidi víte kolik bych z toho mohla vytěžit kdybych to dala k soudu??? S pozdravem Ivana Pospěchová, autorka článku...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama