Úspěšná terapie chronického průjmu požaduje definitivní diagnózu a zavedení specifické terapie pro tento stav. Systematický přístup k diagnóze musí být přijat. Detailní anamnéza může podat informace o délce a závažnosti průjmu, o charakteru trusu, apetitu, změnách tělesné hmotnosti a predispozičních faktorech jako plemeno, věk, krmení a prostředí. Toto může pomoci klinikovi identifikovat problém, nachází-li se v tenkém nebo tlustém střevě. Následující pečlivé klinické vyšetření pomůže odlišit primární gastrointestinální onemocnění od celkových stavů, který může způsobit gastrointestinální příznaky, včetně onemocnění srdce, ledvin a jater, hypoadrenokorticismus a infekční onemocnění.
Rozdíly mezi průjmem způsobeným tenkým a tlustým střevem
KLINICKÝ NÁLEZ | TENKÉ STŘEVO | TLUSTÉ STŘEVO |
| Frekvence defekace | Normální nebo lehce zvýšená | Zvýšená |
| Objem trusu | Zvýšený | Malá množství |
| Naléhavost nebo tenesmus | Chybí | Obvykle se vyskytuje |
| Krev v trusu | Černá krev (natrávená) | Červená krev (čerstvá) |
| Hlen v trusu | Obvykle chybí | Hojný |
| Steatorrhoea | Může se objevit | Chybí |
| Apetit | Normální nebo zvýšený | Normální nebo redukovaný |
| Ztráta váhy | Může se vyskytnout | Vzácně, ale může se objevit u dlouhodobých problémů |
Řada dalších vyšetření musí být provedena pro stanovení přesné diagnózy. U průjmů tenkého střeva to představuje vyšetření trusu, zobrazovací vyšetření, biochemické vyšetření krve, cukr absorpční testy k posouzení funkce enterocytů a intestinální permeability, vyšetření dechového vodíku a endoskopie. Za použití vhodného diagnostického protokolu může být ve většině případů stanovena příčina.
Vyšetření pro posouzení průjmu tlustého střeva jsou vyšetření trusu pro přítomnost parazitů a bakterií, endoskopii a biopsii po které následuje histologické vyšetření bioptátu, rentgenologie a ultrasonografie.
Zdroj:psi-kocky.cz