Jak pes říká, že je ve stresu

24. května 2008 v 14:48 | Lilka |  Chování psů
Už jsem mluvila o tom, jak výkon ovlivňuje nervozita a stres psovoda. Ale každý tým tvoří dva a bohužel ani náš pes není stresu odolný a jeho psychický stav se negativně odráží na jeho výkonu. Chování psa ve stresu se často zaměňuje s neposlušností a tvrdohlavostí, a tak bohužel často na závodech vidíte, jak, místo toho, aby psovi pomohl, psovod psa za jeho nejistotu potrestá. Težko říct, jestli je náročnější agility nebo dogdancing, protože v agility na psovoda tlačí rychlé běhy ostatních závodníků a v dogdancingu na psovoda tlačí hudba. Každopádně psovod svými povely psa nutí až na hranice jeho možností a pokud není dobře připravený reagovat na náročné situace, snadno stresu podlehne.

Když jsem si chtěla oprášit svoje znalosti o stresu psa, musela jsem mezi Clean Runy projít až na konec našeho komínku k září 2004. Ověřila jsem si tak nejen výrazné známky stresu, které pes dává najevo svým chováním, ale připomněla jsem si i drobné signály oči, uší a ocasu.
Drobné signály psí mimiky
Abyste mohli poznat, kdy je váš pes ve stresu, musíte nejdříve zjistit, jak vypadá a jak se chová uvolněný a soustředěný na práci. Takový pes má většinou otevřené oči, obočí nízko, uši vztyčené a natočené směrem k objektu jeho zájmu (například překážce), ocas je nesený mírně vysoko, nebo s ním pes mává.
Naopak nejistý nebo utlumený pes má oči přivřené nebo s nimi dokonce mrká (to aby se vyhnul předmětu, který ho stresuje), uši má položené nízko, natáčí je dozadu nebo do strany, ocas drží nízko a nemává s ním, nebo s ním mává pomalu, když se soustředí na problém. Zívání může být příznakem stresu, ale také přípravou na fyzickou zátěž; oblizování se je jednoznačným projevem nejistoty psa.
Všimněte si rozdílů na dvou obrázcích výše. Jsou uvedené v tom pořadí, v jakém byly foceny, pokaždé stojím před Wayem. Fotily jsme je po závodě v tanci se psem, takže byl už dost unavený. Chtěla jsem po něm, aby zvedl packu do co nejvyšší možné pozice a chvíli tak vydržel. Na první fotce Way packu jen nadzdvihl, jsou na něm jasně patrné známky stresu - přivřené oči, uši dozadu, jazyk visí. Druhý pokus zvládl lépe, protože jsem povel opakovala a více naznačila ukázáním. Way má oči otevřené, uši postavené a nohu zvedá jednoznačně vysoko. Mávání ocasu u něj nepočítám, jako každá borderka ho při práci nosí nízko a nemává s ním; když ho hodí nad hřbet, je mi jasné, že je vzrušený a nesoustředěný.
Body language je možný způsob dorozumívání, proto se naučte, co jím vám pes chce sdělit.
Stresové chování
Pokud přehlédnete a neřešíte drobné známky stresu, snadno pak docílíte nepřehlédnutelného chování které vám velmi ztíží nebo dokonce znemožní pokračovat v tréninku nebo závodu.
Časté chování nejistého, zmateného psa: Štěká na vás nebo všeobecně, poskakuje okolo, kouše do vás nebo do překážek, začne bláznivě běhat dokola bez ohledu na vaše volání, zpomalí, zastaví se ve slalomu, rozhlíží se na áčku a nevidí, neslyší, najednou si sedne a začne se drbat, oklepá se, pobíhá a čuchá po zemi, i když tam nemohl nikomu upadnout pamlsek....
Zní to povědomě? Na závodech v dogdancing se to přihodí téměř každému druhému začátečníkovi, že si pes začne prohlížet zničehonic diváky, i když mu předtím byli ukradení, časně pobíhat po place a čuchat jako blázen, sedne si a začne se zuřivě drbat, zívá ve slalomu... Na agility zase mladý pes, který ještě nemá naučený slalom, se zastaví uprostřed a se zájmem se rozhlíží, aniž by reagoval na psovoda, vršek áčka nebo kladiny je pro něj jedinečná příležitost jak se předvést v pomalém klusu, konec houpačky se najednou stane zónou nikoho.
Pokud pes štěká a dělá před psovodem při běhu otočky nebo ho kouše, nemusí to nutně ukazovat na stres, ale na frustraci, jak jen psovod může být tak pomalý. Každý pes potřebuje dostávat povely pro své oblíbené překážky včas, jinak si začne stěžovat.
Pozdní, špatné nebo málo doučené povely jsou i spouštěčem stresu. Pokud si pes není jistý, co přesně má dělat ve slalomu nebo na zóně, jak přesně vysoko má zvednout packu nebo jak daleko má couvat od vás, atmosféra závodů podpořená psovodovou vlastní nervozitou může problém prohloubit až do té míry, že pes odmítne cvik udělat a nahradí ho některým se zmiňovaných chování. Stačí jen malá chyba, na kterou psovod zareaguje třeba jen zklamáním (o větším trestu ani nemluvě) a psa to vystresuje do té míry, že se bude chtít překážce vyhnout, jen aby nebyl potrestán.
Jak předejít stresu
Netlačte psa do situací, které jsou mu nepříjemné, nenuťte ho k výkonům, na které jste ho nepřipravili. Pes se vás na závodech nesnaží ztrapnit nebo zesměšnit, ani se nesnaží s vámi bojovat. Cvičí s vámi pravděpodobně stejně rád, jako vy s ním, jen prostředí je na něj příliš neobvyklé. Není to jeho vina, že není na takovou situaci připravený.
Hodně a často odměňujte, používejte odměny, které má váš pes rád. Je důležité, abyste psa mohli odměnit i jinak, než posláním na další překážku, jinak nemůžete chyby odlišit od toho, co byste u svého psa rádi viděli.
Vždy používejte jen takové formy výcviku, kterým váš pes rozumí. Ideální je pro to samozřejmě clicker, protože označuje správné chování a nikdy neznamená nic jiného, zatímco náš hlas se může hodně různit, ale není to jen clicker, podle čeho se pes orientuje, ale i tón hlasu, délka, druh a umístění odměny, naše radost, uvolněnost, pohyby těla. Povely vydávejte vždy ve stejný čas a stejným způsobem, pokud změníte povelovou techniky, pro psa není cvik tak jasný. Pokud například při tréninku ukazujete nebo říkáte hodně povelů a na závodě to omezíte, psovi chybí informace o tom, co od něj očekáváte.
Opravujte svého psa co nejméně, trestejte minimálně, pokud možno vůbec. Trest způsobuje nejistotu a nejistota stres. Pokud se rozhodnete psa potrestat, tak jen v případě, že jste si jistí, že pes pochopí, za co ho trestáte. Mnohem lepší řešení, je zjednodušit situaci tak, aby pes mohl cvik splnit a díky odměně pochopil, co se od něj očekává.
Pokud je pes náchylný stresu podlehnout, ať už na tréninku nebo na závodě, snižte svoje nároky, pracujte na jednoduchých věcech, dokud psa nebudou bavit a nezíská sebedůvěru a důvěru ve vaše vedení a hodně si hrajte, aby dokázal být uvolněný. Velmi často pomůže přestávka v závodění nebo tréninku, během které má pes čas se zregenerovat a nabrat nové síly fyzické i psychické. Až se budete chystat na závody, vezměte psa do prostředí se závodní atmosférou a cvičte tam. nebo si uspořádejte cvičné závody na cvičáku.
Cílem našeho tréninku by měl být především spokojený pes.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Noneth Noneth | E-mail | Web | 24. května 2008 v 23:16 | Reagovat

ahoj, Luci máš to tu fakt super! moc pěkné! a chtěla sem sa zeptat jestli zpřátelíme blogy a kdy konečně zajdem na ty Bůrovce?;)

2 Nakitkas Nakitkas | Web | 25. května 2008 v 20:17 | Reagovat

ahoj napsala bys mi pls na blog jaký jméno by se ti víc líbilo na kočičku je to asi třetí článek od zhora...díkys..

3 nutelaa nutelaa | Web | 29. května 2008 v 20:47 | Reagovat

Ahojky máš super blog....Já mám taky blog o psech...Nechtěla by si být mje esbéčko? ráda bych tě  nich uvítala=) tak písni an blog=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama