Květen 2008

Granule-1.část:výběr komerčního krmiva

31. května 2008 v 23:57 | Lilka |  Strava psů
Často se vedou diskuse o psích granulích typu: "Jak tedy vlastně správně krmit, když už člověk nemůže vyvařovat?" Konkrétní doporučení na ty nebo ony granule od jednotlivých výrobců těžko někdo dodá, každý má jiného psa, žije v jiném prostředí a samozřejmě i s krmením má jiné zkušenosti.
Pokus o radu, jak správně krmit či vybírat průmyslové krmivo pro psy, jste možná také našli na webu API - http://www.api4animals.org/ - překlad najdete níže .

Výběr komerčního krmiva pro domácí zvířata

Komerční krmivo je velkou výhodou pro zaneprázdněné majitele zvířat. Pro svého zvířecího společníka chcete to nejlepší, ale jak si vybrat to nejlepší ze široké škály nabízených krmiv?

Standardy pro ingredience
Průmysl krmiv pro domácí zvířata je obrovský a mimořádně ziskový (roční příjmy dosahují celosvětově 25 miliard dolarů). Výrobci se sice mohou tvářit, jakoby jim nejvíce ležel na srdci zájem vašich zvířecích společníků, všeobecně jim však více jde o ceny jejich akcií a o jejich zisky. To se může zvláště vztahovat na výrobce krmiv vlastněné velkými nadnárodními mateřskými společnostmi.
Pro vás to znamená, že jestliže je k dispozici levnější ingredience, která může nahradit nějakou dražší, mnoho firem takovou náhradu uskuteční, aby ušetřilo peníze. Některé firmy se pyšní svými "pevnými formulemi" a tvrdí, že používají neustále stejné ingredience. To by mohlo být v pořádku... pokud ovšem mají vstupní ingredience přijatelnou kvalitu.
Krmivo pro domácí zvířata může být označováno jako "kompletní a vyvážené," pokud splňuje standardy stanovené skupinou zvanou AAFCO, což je Asociace amerických pracovníků kontroly potravin. Tyto standardy byly vytvořeny na počátku devadesátých letech skupinami odborníků na výživu psů a koček.

Krmivo může být certifikováno dvěma způsoby:
1. splněním publikovaných standardů AAFCO pro obsah ("nutriční profily")
nebo
2. absolvováním testů nebo zkoušek.
Ačkoli se většina badatelů shoduje v tom, že krmné testy jsou účinnější pro hodnocení nutriční dostatečnosti krmiva, potvrzují klinické zkušenosti i vědecké studie, že i krmivo, které projde krmnými zkouškami, může být z dlouhodobého hlediska stále nedostatečné. Uvědomte si také, že tyto standardy stanoví pouze "minima" a "maxima," nikoli však "optima." Komerční krmiva jsou konstruována tak, aby byla dostatečná pro průměrné zvíře, avšak ne všechna krmiva budou vhodná pro proměnlivé potřeby určitého individuálního zvířete.

Štěně stafordaProblémy
Komerční krmiva pro domácí zvířata a některé ingredience těchto krmiv měly spojitost s řadou chorob zvířecích společníků. Alergické onemocnění kůže, obezita, nesnášenlivost stravy, zánětová onemocnění střev, chronické infekce uší, cysticida (zánět močového měchýře), močové a ledvinové kameny, určité choroby srdce, pankreatida, hypertyroidismus koček, displazie kloubů, rakovina mléčných žláz fen, nadýmání a cukrovka - ty všechny mají nutriční komponenty, tj. nutriční faktory jsou podezřelé nebo i známy tím, že hrají určitou úlohu při vzniku nebo pokračování těchto nemocí. Proto má zásadní důležitost, abychom my jako majitelé věnovali velkou pozornost tomu, co našim zvířatům podáváme a jak ona na toto krmivo reagují. Jedním potenciálním problémem u komerčního krmiva pro domácí zvířata jsou zbytky pesticidů, antibiotik a plísní obsažené v ingrediencích krmiv pro domácí zvířata. Maso z nemocných zvířat může být plné léků, z nichž některé jsou známy tím, že procházejí beze změny veškerými zpracovatelskými procesy při výrobě hotových krmiv (například penicilin a pentobarbital). Mezi léty 1995 až 1999 došlo dvakrát k většímu stažení suchého krmiva pro psy od různých výrobců v důsledku plísňové kontaminace obilných ingrediencí. Některé houbové toxiny jsou velmi nebezpečné. Druhé stažené krmivo zabilo více než 20 psů.
Dalším problémem je nepředvídatelná kvalita běžných ingrediencí krmiv. Vedlejší produkty, moučka z odpadních produktů, moučka z masa a kostí a podobné ingredience se mohou velice lišit ve svém nutričním složení. Kostní moučky vedou již řadu let ve Spojených státech z hlediska problému kontaminace. Protein v moučce obsahující velké množství kostí může být špatně stravitelný a nemusí poskytovat dostatečnou výživu, přestože chemická analýza zjistí přijatelné množství aminokyselin. Jedním z největších problémů komerčních krmiv je jejich zpracování. Moučky se škvaří (vaří) při mírných až vysokých teplotách po celé hodiny. Extrudované krmivo prochází parním vysokotlakým zařízením, které umožňuje jejich "nafouknutí" do zrnitého tvaru při výstupu ze stroje. Ačkoli procházejí rychle extrudérem, mohou extrémní podmínky pozměnit nebo i zničit některé živiny. Výrobcům krmiv pro domácí zvířata jsou známy tyto faktory a většina z nich přidává navíc dostatek vitaminů, minerálů a jiných živin, aby kompenzovali ztráty vznikající při výrobním procesu. Jelikož však tzv. profily AAFCO stanoví pro některé živiny pouze minimální hodnoty, testy ukázaly, že některé minerály mohou být do krmiva přidávány v nadměrném množství.

Kontrolní seznam pro nákup krmiv
Nejrenomovanější výrobci "superprémiových" a "přírodních" krmiv se shodují s holistickými veterináři a dalšími experty v tom, že nejlepší potravou pro vašeho zvířecího společníka je to, co mu sami připravíte. Domácí strava, pečlivě nutričně vyvážená a využívající organické potraviny, je nejblíže tomu, co matka příroda zamýšlela. Mnozí z nás však nemají ani čas ani energii na to, abychom doma vařili, zvláště ne pro několik zvířat nebo pro velké psy. Pro ty z nás, kdo částečně nebo zcela spoléhají na komerční krmiva pro naše zvířata, vypracoval API kontrolní seznam určený pro výběr stravy s dobrou kvalitou.
Náš rozsáhlý výzkum zjistil, že průmysl krmiv pro domácí zvířata je mimořádně tajnůstkářský. Výrobci nechtějí sdělovat příliš mnoho informací o zdrojích ingrediencí a o jejich zpracování, o svých normách pro řízení jakosti a v některých případech ani to, kde se vlastně dané krmivo vyrábí. Jelikož všech čtyřicet výrobců, na něž jsme se obrátili, nám neposkytlo přesné informace, představuje tento kontrolní seznam, který API předkládá vám, zákazníkům, nejlepší šanci pro výběr nejvhodnějších krmiv ze stávající nabídky. ·
Při výběru komerčního krmiva pro našeho zvířecího společníka se přesvědčte, zda etiketa obsahuje "záruku AAFCO," především takovou, která se vztahuje na "krmné testy" nebo "krmné protokoly" spíše než na tzv. nutriční profily.
Nikdy nekupujte krmivo obsahující "moučku z vedlejších produktů" nebo "moučku z masa a kostí." Tyto vyškvařené produkty představují nejlevnější zdroje živočišných proteinů. Obsah a kvalita těchto mouček se mohou u jednotlivých várek nesmírně lišit a nejsou spolehlivým zdrojem výživy pro vaše zvíře.
Všeobecně se vyhýbejte krmivům, která jsou založena na vedlejších produktech jako jediném zdroji živočišných bílkovin. Vedlejší produkty se skládají z orgánů a částí, které nejsou žádoucí nebo jsou zakázány pro konzumaci člověkem. Občasná konzerva s krmivem založeným na vedlejších produktech může být v pořádku, neboť ve volné přírodě masožravá zvířata požírají celou svoji kořist včetně těchto orgánů, nicméně takováto krmiva nejsou přijatelná jako trvalá strava.
Podívejte se na výslovný název masa nebo moučky (například "jehněčí" nebo "kuřecí moučka" a nikoli jen na vyšší druhový termín "maso") jako první ingredienci.
StafordVyhýbejte se druhovým či prodejnovým značkám. Může se totiž jednat jen o přebalené vyřazené zbytky od velkých výrobců a všeobecně obsahují levnější - a tím i méně kvalitní - ingredience.
Pokud vám to výslovně nedoporučí váš veterinář, nepoužívejte krmivo označené jako "lehké", "seniorské", "se speciální formulí" či "s bezoárovou formulí". Tato krmiva mohou obsahovat okyselující látky, přebytečná vlákna nebo nedostatek tuků, což může způsobovat problémy kůže, srsti a jiné.
Všeobecně vybírejte značky označované jako "přírodní." Přestože nejsou dokonalé, jsou patrně lepší než většina ostatní. Některé značky jsou nyní konzervovány pomocí vitaminů C a E namísto chemických konzervačních látek (jako jsou například BHA, BHT, ethoxyquin a propyl gallat). I když mohou být syntetické konzervační látky přesto přítomny, jejich obsah bude menší.
Zkontrolujte lhůtu použitelnosti, abyste zajistili čerstvost.
Jakmile otevřete pytel se suchým krmivem, přičichněte k němu. Ucítíte-li jakýkoli příznak zatuchlosti, ihned krmivo vraťte na výměnu nebo vrácení peněz.
Krmivo uchovávejte v neprodyšně uzavřeném neporézním kontejneru (ideální je velká plechová nádoba od popcornu) v chladu a suchu. Krmivo v konzervách je nejlépe vyjmout, vložit do skleněné nebo keramické nádoby a uchovávat v ledničce.
Zdroj:psi-kocky.cz

Maso versus granule

31. května 2008 v 23:54 | Lilka |  Strava psů
Co je lepší? Krmit psa syrovým nebo vařeným masem, či granulemi? Kolem tohoto tématu lze hodně diskutovat. Já sama jsem byla docela dost dlouhou dobu velkým zastáncem granulované stravy, ale po dlouholetých zkušenostech již nejsem zcela na té či oné straně. Obě varianty mají totiž své plusy a mínusy, a obě varianty jsou člověkem zneužitelné, ostatně jako všechno.
Historie
Pokud zabrousím do své vlastní historie, která bude co se psí stravy týče řekněme 20 let, vidím svou babičku, která poctivě kupovala vepřová žebra a kuřecí krky či droby, které uvařila společně se zeleninou a vločkami či rýží. Štěňatům jsme dávali mléko, tvaroh, piškoty a maso samozřejmě také. Mnoho kynologů v té době krmilo rovněž masem syrovým. Vyrostlo několik generací zdravých a silných zvířat, a na co si pamatuji jen zřídka, byly torze žaludku u psů velkých plemen.
Posunu-li se v historii 10 let nazpět, trh se začíná plnit různými psími granulemi, které mají do dnešního výběru a kvality hodně daleko, nebo jsou v cenových relacích pro běžného spotřebitele nedosažitelných.
Granulo boom
V následujících letech trh pomalu a jistě začínají ovládat granule nepřeberných značek, a maso začíná pomalu a jistě ustupovat. Postupně se dokonce začíná vytvářet až averze k masité stravě a je považována za zastaralou. Na druhé straně přibývá psů umírajících na torze žaludků (tuto informaci mám potvrzenou od vojenského kynologa, který zvýšení torzí vzhledem ke krmení granulemi pozoroval přímo v terénu).
Granule mají nesporné výhody:
- lze odměřit přesnou dávku na den a psa,
- v granulích pro velká plemena jsou obsaženy látky pro správný růst kloubů a kostí,
- v granulích pro malá plemena je zohledněna potřeba energie vzhledem k schopnosti pozřít menší množství potravy,
- mají dlouhou trvanlivost,
- dobře se s nimi manipuluje,
- po každém krmení nemusíme umývat misku,
- kazivost je i v horkém počasí minimální.
Jaké mají nevýhody?
- vyšší pořizovací cena (pokud koupíte kvalitní) -> mnoho majitelů ve snaze ušetřit krmí své psy nekvalitní stravou,
- nevidíme do výrobního procesu a můžeme jen hádat, kolik masa skutečně obsahují a při jakých teplotách se zpracovávají (s ohledem na obsah vitamínů),
- u některých psů může docházet k alergickým reakcím vzhledem k obsahu konzervantů a solí,
- u velkých plemen se zvyšuje riziko torze žaludku,
- v závislosti na kvalitě granulí se vylučuje stolice (čím méně kvalitní granule, tím větší obsah stolice, často provázený průjmem - tělo spotřebuje minimum látek).
Maso je maso
Každý dobře ví, že pokud před psa položíte dvě misky, do jedné dáte granule a do druhé maso, má ihned vybráno. A hádejte co? No přeci to voňavé a chutné masíčko. Masitá strava je přijímána s velkou chutí a psi, kteří mají problémy s příjmem potravy snáze přijímají právě maso. Nicméně i krmení masem má své výhody a nevýhody.
Pozitiva
- Vidíte přímo do hrnce a víte, kolik je tam masa a kolik příměsí.
- Můžete ovlivnit obsah solí a tím snížit potenciál alergických reakcí.
- Neobsahuje konzervanty, které jsou častou příčinou alergií.
- Potrava tohoto typu je přijímána s větší chutí.
- Hrozba torze žaludku není tak vysoká, jako při krmení granulemi (přesto je lepší rozdělit krmnou dávku u velkých plemen do dvou částí a nekrmit před cvičením či jinou zvýšenou tělesnou aktivitou psa).
- Tento druh stravy se blíží přirozenému ideálu stravy masožravce.
- Množství exkrementů není vysoké, protože tělo spotřebuje většinu z toho, co přijme.
Negativa
- Je těžší určit množství stravy pro dané zvíře.
- Masitá potrava se rychle kazí, obzvláště v teplém počasí.
- Misky je po každém použití potřeba vymýt.
- Horší manipulace, obzvláště pokud jedete na cesty.
- Někteří lidé ve snaze ušetřit nastavují maso přílohami, až z něj učiní nehodnotnou hmotu podobnou laciným granulím.
- Uskladnění masa klade nároky na váš mrazák.
- Je potřeba připočítat el. energii spotřebovanou na vaření, a také váš čas, který mu budete věnovat.
- Pozor na parazity přenášené syrovým masem - pravidelně odčervujte.
Co je paradoxní, ceny masa jsou dnes příznivější, než ceny granulí.
Nezavrhuji ani jednu možnost krmení, protože jsem se přesvědčila, že po obou druzích potravy (pokud není šizená, a ošidit lze, jak víte, obojí), rostou a žijí zdraví a silní psi. Jak si kdo vybere, záleží na každém z nás, a myslím, že krmení masem není úplně špatná (i když ne vždy nejjednodušší) volba.
A co vy? Jakému krmení dáváte přednost? A proč vám vyhovuje právě tento typ stravy? Podělte se s námi i o své názory a zkušenosti.
P.S. Já bych u McDonalda celý život jíst nechtěla...

Správné složení potravy

31. května 2008 v 23:52 | Lilka |  Strava psů
Otázka skladby správně vyváženého krmiva je velice důležitá. Vyvážené krmivo musí obsahovat tyto složky: bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny, minerály, vlákninu. U průmyslově vyráběného krmiva najdeme složení na obalu, kvalitní krmiva obsahují všechny složky ve vyváženém poměru a správném množství. Pokud krmíme psa domácí vařenou stravou, nezbývá nám nic jiného, než si všechno správně propočítat.
Bílkoviny: jsou velice důležitou složkou potravy, skládají se z aminokyselin, které jsou nepostradatelné pro růst a obnovu tělesných tkání. Bílkoviny jsou buď živočišného původu nebo rostlinného původu, přičemž bílkoviny živočišného původu mají vyrovnanější aminokyselinový profil a jsou pro psa stravitelnější, bílkoviny rostlinného původu jsou pro psa téměř nestravitelné.
Tuky: slouží jako nejkoncentrovanější zdroj energie, jsou důležité pro přeměnu látkovou. Obsahují esenciální mastné kyseliny, které jsou pro psa velice důležité, nedostatek mastných kyselin vyvolává u psa svědění pokožky, lámavost srsti, lupy a infekce uší. Tuk rovněž ochucuje psí potravu a umožňuje příjem vitamínů rozpustných v tucích. Důležité je, aby tuky byly dobré kvality a byly v odpovídajícím množství. Jejich přebytek způsobuje průjmy, což má za následek horší využití ostatních, i když třeba kvalitních, složek krmiva. Nekvalitní tuky krom průjmů mohou způsobit vážné poškození organismu.
Sacharidy: jsou to cukry, škrob a celulóza, dodávají organizmu energii. Nejstravitelnější jsou jednoduché cukry např. glukóza. Mléčný cukr tzv.laktózu většina dospělých psů nedokáže trávit a mléčný cukr způsobuje průjmy. Vysoký obsah dobře stravitelných sacharidů má např. rýže, mrkev.
Vitamíny: pomáhají regulovat tělesné procesy, jsou rozděleny do dvou skupin - rozpustné ve vodě (vit.C, komplex B vit.) a rozpustné v tucích (A,D,E,K). Veškeré vitamíny jsou obsaženy v potravinách, např. vejce, máslo, sýr obsahují A, D, B, vnitřnosti obsahují thiamin, zelená zelenina vit. E a další.
Minerály: k nejdůležitějším minerálům pro psa patří vápník a fosfor. Jsou nezbytné pro tvorbu a vývoj kostí i zubů, dále jsou důležité pro nervovou a svalovou funkci. Potřebné je jejich dostatečné množství a správný vzájemný poměr, v literatuře se uvádí poměr vápník-fosfor 1,4:1. Předávkování těchto minerálů může u velkých plemen způsobit deformity kostí! K minerálům patří i tzv. stopové prvky, což jsou železo, měď, zinek, mangan, jód, selen.
Vláknina: je potřebná pro správnou peristaltiku, tedy pohyb a funkci, střev, pozitivně ovlivňuje průjmy, podporuje trávení a v odpovídajícím množství umožňuje správný metabolismus všech základních složek krmiva. Při redukční dietě se zvýšený obsah vlákniny v krmivu velmi osvědčil.
U domácí vařené stravy se doporučuje, aby krmná dávka obsahovala 2/3 příloh včetně zeleniny a 1/3 masa.
Množství podávaného krmiva:
U průmyslově vyráběných krmiv najdeme na obalu doporučené množství ke krmení na den a váhu psa. Avšak všichni psi nemají stejný metabolismus, někteří "nespálí" všechny kalorie a tloustnou, přičemž jiní při stejném nebo i vyšším množství krmiva jsou hubení. Je tedy důležité vždy vycházet z kondice a aktivity psa a doporučené množství brát jako pomocný, orientační, ukazatel.
U doma vyráběné stravy platí stejná zásada, že vycházíme z kondice psa, ale vypočítat si energetickou potřebu musíme sami.
Energetické požadavky psa:
hmotnost psa potřebná energie kJ/den
30 kg 7013
35 kg 7850
40 kg 8667
50 kg 10821
Množství energetických požadavků je však závislé na mnoha dalších okolnostech. Určitě větší potřebu bude mít pes sportovec než pes gaučák, vyšší energetické požadavky v zimě má pes umístěný v boudě, než pes bydlící doma, rovněž mladý pes má vyšší potřebu než starý pes.
Samostatnou kapitolou jsou situace, kdy se potřeba zvyšuje:
- růst štěňat až 2-2,5x vyšší
- březost feny v posledních 3 týdnech březosti až 1,5x více (podáváno v častějších dávkách)
- kojení až 3-4x vyšší potřeba
U krmení nesmíme zapomínat i na velmi důležitou součást a tou je voda. Pes musí mít k dispozici stále čistou vodu v dostatečném množství. Tělo psa se skládá asi ze dvou třetin z vody. Psi ztrácejí vodu pocením, dýcháním, činností střev, plic, ledvin. Větší spotřeba vody je při krmení granulovaným krmivem, v horkých dnech, při průjmu a také ve stresových situacích.
Zdroj:psi-kocky.cz

Krmení psů

31. května 2008 v 23:51 | Lilka |  Strava psů
Toto téma je nevyčerpatelné a proto vám přinášíme další zkušenosti a názory chovatelky velkých kníračů ing. Marcely Šedivé.
Naši psi jsou krmeni ve stylu BARF (Biologically Appropriate Raw Food). Z poměrně ortodoxního zastánce superprémiových a lepších prémiových granulí jsem koncem roku 2004 přešla na krmení přirozenou stravou a jsem maximálně spokojená, o psech nemluvě. Jsem toho názoru, že žaludek (jako každý sval) potřebuje k svému správnému vývoji pracovat. Jestliže bude pes celý život jen na granulích (po rozmočení vznikne kaše, na druhém konci psa vyjde v podobném množství a barvě), tak se trávicí trakt správně nerozvine, tedy ochabuje. Ochablý žaludek je poté zejména po nakrmení granulemi (a jejich nabobtnání v žaludku) daleko více náchylný k torzím. Pokud mohu porovnat, tak psi krmení výhradně granulemi mívali trávicí problémy i při relativně neškodné nárazové změně diety ve smyslu přidání některé složky. Například: Dříve jsem měla psy ustájené venku v kotci. Na zimu jsem musela krmnou dávku zvýšit cca o třetinu až polovinu. Po přidání množství krmení mívali místy téměř průjmy. Občas dělal problém i tučný masový vývar. Při krmení "masem" mohu daleko lépe regulovat aktuální potřebu psů. Také daleko lépe na tyto změny reagují.
Základem krmné dávky je syrové maso plus přílohy. Vypadá to asi následovně:
Kupuji převážně zmrazené maso - různé druhy, střídám. Nejčastěji hrubě mleté hovězí, ale i mleté hovězí s drůbežím, dršťky, hovězí s droby, ryby, kuřecí krky, občas játra... V "lidském" krámě, když jdu kupovat pro nás, beru kuřecí skelety, vepřové nožičky, občas srdíčko, ledvinky. Zmrazené maso nechám jen rozmrazit (pokud mám z masny nakoupeno maso čerstvé, to podávám rovnou, jen pokrájím na větší kusy), do toho nastrouhám zeleninu a ovoce - co dům dá. Přidávám mléčné výrobky (kefír, bílý jogurt, sýry, pro štěně tvaroh). Cca 2x týdně přidám jedno vejce na hlavu (syrové, celé i se skořápkou). Velké množství syrového bílku není vhodné, zejména pro štěňata. Když si vzpomenu (cca 2x týdně), přidám Roboran. Příkrmy nepravidelně a v malém množství (rýže, vločky, občas těstoviny), a to hlavně u dospělých psů kvůli většímu nasycení, když by měli po nakrmení hlad. Nepravidelně přidám česnek a jiné pochutiny (lněné semínko, lžíci oleje, B-Pangamin atd.). Při zvýšené potřebě energie přidám lžíci sádla nebo zvolím tučnější maso (pro psa jsou pohotovostním zdrojem energie tuky, na rozdíl od člověka, pro kterého jsou to cukry).
To je základ krmné dávky, jinak přes den dostanou komu co "upadne": chleba s máslem, tvrdý chleba a jiné pečivo, ovoce a zelenina co zrovna jíme my (nepodělte se), venku na procházkách piškoty jako pamlsky...
Diskutovaným tématem jsou kosti: Ráda dávám velké kosti (lopatky, žebra, morkové kosti), které psa i na chvíli zabaví, procvičí dásně a zuby. Z kuřat zkrmuji skelety (tj. kostry s kůží a zbytky masa, bez stehenních kostí) - ty dávám celé syrové. Kuřecí brojler má kosti měkké, ještě ne zcela osifikované. Občas kupuji kuřecí krky, ty podávám taktéž syrové. Ryby dávám syrové - rybí kosti jsou pružné, nemají ostré špice. Rybí kost se v žaludku rozpustí, takže pokud se nezapíchne cestou do žaludku, tak ve střevě již problémy nehrozí. POZOR! Toto vše platí pro kosti SYROVÉ! Vařená či pečená kost změní strukturu - láme se, štěpí se na ostré kousky! Tepelně upravené kosti dávám psům jen ty velké morkové, spíše na hraní. Jinak obecně platí, že kosti jsou spíše doplňkem krmné dávky. Jejich velké množství může být až nebezpečné (ucpání střev).
Staré feně s artrózou podávám kloubní výživu Caniviton Forte 30, štěněti jej přidávám preventivně taktéž (od cca období výměny chrupu do roku věku).
Základem je DLOUHODOBÁ VYVÁŽENOST krmné dávky. Neznám nikoho, kdo by připravoval sobě či dětem jídlo a měl po ruce laboratorní váhy a tabulky se složením jednotlivých složek potravy. Není nezbytně nutné, aby pes (ani člověk) dostal každý den přesně na miligram tolik všech látek a prvků, které potřebuje. Jak říkají zkušení praktici - krmení psa není raketové inženýrství!
Štěně přibližně do roka věku krmím 3x denně - ráno nasypu trochu granulí s jogurtem, sýrem (Cottage), tvarohem apod., odpolední a večerní krmení je maso.
Potřebuji, aby psi byli přeci jen zvyklí i na granule, když se někam jede. Dospělí psi dostávají také jednou za čas granule, když kupříkladu odněkud přijedeme pozdě večer, nemám vyndané maso z mrazáku a ráno se vstává do práce. Jinak granule a konzervy považuji za "nouzovku", stejně jako pro lidi konzervy a "polystyrénový" chleba. Jsou super právě na cesty, zejména v teplejších měsících, když není možnost vozit s sebou maso.
Zpočátku jsem měla obavy, jak to vše stihnu a zorganizuji, vždyť přeci "vařit" pro psy je určitě časově velmi náročné. A co teprve pro velké psy, kterým nemohu navařit na více dní a poté jen ohřívat. Ale jde jen o to udělat si určitý rituál. Dnes mi příprava psího krmení zabere cca 10-15 minut denně, což svým psům ráda věnuji. Ráno vyndám z mrazáku maso (na jednoho velkého knírače kilo) a dám do velké mísy na lednici. Do večerního krmení je dávno rozmrazené. Večer jej vyndám se sáčků, nastrouhám syrovou zeleninu, přidám ostatní složky (v poměru cca 2/3 masa a 1/3 ostatní), zamíchám a servíruji. Nejvíce času mi popravdě zabere strouhání zeleniny. Pokud jde o štěně, odložím část připraveného krmení do nádoby do lednice, dostane jej druhý den odpoledne.
Poté, co jsem přešla na krmení "masem", pozoruji lepší kondici zvířat, větší chuť přijímat krmivo (což je důležité zejména u štěňat a zvířat v rekonvalescenci), daleko větší stravitelnost krmiva - podstatně méně exkrementů, snížení plynatosti. Moji známí chválí i lepší srst u plemen, která se neupravují.
Autorka:Ing.Marcela Šedivá
Zdroj:psi-kocky.cz

Odpočivadla

31. května 2008 v 22:50 | Lilka |  Potřeby pro kočku
Doprovodný obrázek
Doprovodný obrázek
Doprovodný obrázek
Doprovodný obrázek
Doprovodný obrázek
Doprovodný obrázek
Doprovodný obrázek
Doprovodný obrázek
náhled obrázku
náhled obrázku
náhled obrázku
náhled obrázku
náhled obrázku
náhled obrázku
náhled obrázku
náhled obrázku
náhled obrázku

Přepravky

31. května 2008 v 22:40 | Lilka |  Potřeby pro kočku
Přepravka Clipper 3
Přepravka SKIPPER 3
Přepravka VARI KENNEL 5
Přenoska SIRIO II.
Přepravka Pet CargoCabrio
Prepravka_Ferplast_atlas_20-prepravky_pro_kocky
Prepravka_Ferplast_atlas_deluxe_20-prepravky

Kočičí záchod

31. května 2008 v 20:00 | Lilka |  Potřeby pro kočku
Rohový záchod otevřený modrý. Medium
Oválný záchod otevřený modrý. Medium
Rohový záchod otevřený červený. JUMBO
Oválný záchod otevřený modrý. JUMBO
Oválný záchod krytý modrý. JUMBO
Oválný záchod krytý červený. JUMBO
Rohový krytý záchod červený. JUMBO
Rohový krytý záchod modrý. Medium
náhled obrázku
WC kočka TITTY s rámečkem

Hračky

31. května 2008 v 13:29 | Lilka |  Potřeby pro kočku
Hračka míček sisal s rolničkou 1ks
Hračka míček děravý proutěný
Hračka míč s bylinkami 6cm
Hračka ponožka barev. s bylin. 10cm
Hračka míček plyš barevný 1ks
Hračka myš plátěná 7,5cm
Hračka myš háčkovaná 1ks
Hračka míček se třpytkami
Hračka míček pěna barevný 1ks
Hračka mořský krab
Hračka míč sisal 5cm
Hračka obličej na prutě s pérk.15cm
Hračka míček pěna fotbal 4cm 2ks
Hračka kočičí závěsná
Hračka míček plyš.fotbal s bylin.
Hračka míček duhový s pérkem
Hračka míček barevný
Hračka ježek na prutě
Hračka myš natahovací
Hračka myš na pružině 14*36cm
Hračka míčky s pérky duhové 4ks
Hračka míček bodlin. 4ks
Hračka míč sisal s otvory 13 cm
Hračka myš sisal s pérky

Předení

31. května 2008 v 13:16 | Lilka |  Chování koček
Předení je typický zvukový projev kočky. Tento zvuk každý majitel kočky slyší rád, neboť panuje všeobecná domněnka že jde o projev vrcholné spokojenosti. Mnohdy však kočky předou i tehdy, když jsou poraněné nebo mají bolesti či dokonce umírají.
Existuje více teorií o důvodech předení. Předení se vyskytuje už u malých koťátek, což pravděpodobně matce naznačuje, že jsou v pořádku a matka zase přede proto, aby koťatům zvýšila pocit bezpečí. Kočky dokážou příst velmi dlouho beze změny hlasitosti a předou i při nádechu a výdechu. Tím se liší kočka domácí od kočkovitých šelem, které předou jen při výdechu.
Nejčastějším vysvětlením předení je, že vzniká vibracemi nepravých hlasivek uložených za pravými hlasivkami v hrtanu. Jiná teorie říká, že předení vzniká fázově posunutými stahy hrtanu a bránice.
Zdroj:wikipedia.org

Hlasové projevy

31. května 2008 v 13:16 | Lilka |  Chování koček
Odborníci uvádějí 16 různých zvuků, které kočky vydávají. Některé zvukové signály úzce souvisejí s momentální situací, ve které se kočka nachází (například prskání, vřeštění, mňoukání, předení, volání říjné kočky a jiné).
Všechny zvuky vydávané kočkami se dají rozdělit do tří skupin podle způsobu, jakým je kočka vydává. Jedná se o vrčení, vokály a pronikavé vřeštění.
Kočka vrčí se zavřenou tlamou. K vrčení řadíme též zvuky jako předení a zvuky, které kočka vydává na uvítanou.
K vokálům patří zvuky, které kočka vydává postupným zavíráním tlamy. Tyto zvuky jsou velmi individuální a jsou u každé kočky jiné.
Vřeštivé zvuky vydávají kočky s široce otevřenou tlamou a jednotlivé zvuky kočka moduluje změnou tvaru ústní dutiny. Patří sem různé zvuky od syčení a prskání až po vřískání. Těmito zvuky komunikují kočky mezi sebou.
Zdroj:wikipedia.org

Gestikulace a mimika

31. května 2008 v 13:15 | Lilka |  Chování koček
Řečí těla kočky vyjadřují zejména pocity jako je např. strach, radost a agresivita. Všeobecně se kočky snaží opticky zvětšit jestliže jsou agresory a nebo jsou potěšené. K tomu jí slouží srst, kterou je schopna naježit a tak dosáhnout žádaného efektu zvětšení. Dalším spolehlivým indikátorem nálady kočky je její ocas. Kočka, která má radost z něčeho má vztyčenou hlavu a ocas. Hřbet bývá v tomto případě vyklenutý a kočka se lísá o svého pána. Když má hravou náladu, má ocas tvar otazníku a kočka poskakuje a loví předměty vhodné k ulovení. Kočka, která má strach, se snaží opticky zmenšit tím, že pokrčí nohy a sklopí uši k hlavě. Pokud chce zastrašit jinou kočku, zdvihne zadní část těla, vzpřímí ocas a pohybuje jeho špičkou ze strany na stranu. Vrcholně rozčílená kočka připravující se k útoku má natažené všechny končetiny, naježenou srst, vztyčený ocas a je celá nahrbená.
S postavením těla souvisí úzce i postavení uší, hmatových chlupů, očí a čela. Spokojená kočka má vzpřímené uši, uvolněné hmatové vousky a velikost zornic odpovídá současnému osvětlení. Rozčílená kočka má uši sklopené dozadu, hmatové vousky naopak napřímené směrem dopředu, zúžené zornice a pokrčený nos. Vystrašená kočka má uši sklopené do stran a rozšířené zornice.
Kočky se všeobecně snaží vyhnout konfliktním situacím a jak to situace dovoluje, tak radši nepozorovaně zmizí. Ve většině situací si kočky navzájem vyjasní svou situaci pohledem a řečí těla. Kočky vyjadřují specificky svůj vztah k člověku. Svoji radost, důvěru, přátelství a náklonnost projevují tím, že spí co nejblíže k němu, lísají se k němu, vyhledávají jeho přítomnost, olizují jej a předou.
Zdroj:wikipedia.org

Srovnání věku kočky s člověkem

31. května 2008 v 13:12 | Lilka |  Péče o kočku
Traduje se, že přepočítat věk kočky domácí na lidské roky je jednoduché. Prý stačí vynásobit její skutečné stáří sedmi. Ve skutečnosti je to však jinak, neboť rytmus dospívání kočky domácí je jiný než u lidí. V následující tabulce je uveden přepočet věku kočky na věk lidský:
přepočítávací tabulka věku kočky na lidský věk
KočkaČlověkKočkaČlověkKočkaČlověkKočkaČlověk
1 měsíc6 měsíců8 měsíců16 roků7 roků45 roků14 roků72 roků
2 měsíce10 měsíců1 rok18 roků8 roků50 roků15 roků74 roků
3 měsíce2 roky2 roky25 roků9 roků55 roků16 roků76 roků
4 měsíce5 roků3 roky30 roků10 roků60 roků17 roků78 roků
5 měsíců8 roků4 roky35 roků11 roků62 roků18 roků80 roků
6 měsíců14 roků5 roků40 roků12 roků65 roků19 roků82 roků
7 měsíců15 roků6 roků43 roků13 roků68 roků20 roků84 roků
Kočky žijící divoce se dožívají v průměru 7 - 8 let. U doma chovaných koček je průměrná délka života 15 - 20 roků. Na věk působí několik faktorů - pohlaví kočky, životospráva, návyky a podobně. Podle statistik se kastrovaná zvířata dožívají delšího věku než nekastrovaná. Doma chované kočky se mohou dožít velmi vysokého věku, jsou známy případy extrémně starých koček až přes 30 let.

Mládí

Malá koťátka se rychle vyvíjejí. Dostatečně stará pro úplné odstavení a předání novým majitelům jsou ve věku 10 až 12 týdnů. Za tuto dobu se z bezbranného koťátka stane kotě schopné samostatného příjmu veškeré potravy a má zafixované základní hygienické návyky. Rovněž tak je již zvyklé na člověka a vytvořilo si vztah k jiným kočkám, případně jiným zvířatům. Ve věku tří měsíců se předtím úzkostlivě starostlivá matka přestává o koťata starat a nutí je k samostatnosti. V následujícím období koťata rychle rostou, jsou zvědavá a rychle se učí. Dotváří zbarvení srsti a v tomto období může dojít dočasné ztrátě harmonického růstu kočky (obdoba puberty u lidí). Ve věku 5 měsíců se koťatům mění zuby a jejich dětství končí završením pohlavní dospělosti. U kočky se projeví první říje a kocour začne značkovat své teritorium. Po tomto bouřlivém období růstu následuje dospělý věk, který se ve srovnání s lidmi projevuje pomalejším stárnutím.

Stáří

Kočky začínají stárnout pomalu po 10. roku svého života. Pokud netrpí nějakou chorobou, stáří se u nich nijak extrémně neprojevuje. Nejdříve se začnou projevovat problémy s chrupem, ve větší míře se objevuje zubní kámen, oslabuje se zrak, sluch a čich. Kočky pomalu ztrácejí sílu a více pospávají. Staré kočky jsou více citlivé na změnu prostředí a jiné stresové situace.
Zdroj:wikipedia.org
Pozn:Nevěděla sem,do jaké rubriky to zařadit,tak sem zvolila Péče o kočku,protože jak se o kočku budeme starat,tak tím jí můžeme zajistit delší život (ne vždy).

Mozek

31. května 2008 v 13:05 | Lilka |  Anatomie kočky
Kočičí mozek váží asi 26 až 32 g a tvoří tak asi 1 % její váhy. Čelní lalok řídí pohybový aparát, temenní a týlový lalok řídí smyslové orgány a vyhodnocují z nich přijaté informace. Za chování a paměť odpovídají spánkové laloky. Malý mozek řídí motoriku.
Zdroj:wikipedia.org

Žlázy s vnitřní sekrecí

31. května 2008 v 13:04 | Lilka |  Anatomie kočky
Tyto žlázy jsou součástí regulačního mechanismu látkové výměny, růstu, pohlavních funkcí a jiných tělesných pochodů kočky. Vylučují do krve hormony. Mezi žlázy s vnitřní sekrecí patří hypofíza, štítná žláza, nadledvinky, pankreas, vaječníky a varlata.
Zdroj:wikipedia.org

Pohlavní orgány

31. května 2008 v 13:02 | Lilka |  Anatomie kočky
Pohlavní ústrojí u kocoura tvoří varlata uložená v šourku. Někdy se vyskytuje vada, při níž jedno nebo obě varlata nesestoupí při vývoji z břišní dutiny. Tato vada se nazývá kryptorchizmus Nevede k neplodnosti kocoura, jde však o dědičnou chorobu a tohoto jedince je třeba vyřadit z chovu. Pohlavní ústrojí kočky tvoří vaječníky uložené v břišní dutině. Kočičí děloha má tvar písmene Y. Vývoj plodů probíhá v relativně dlouhých cípech dělohy.
Zdroj:wikipedia.org

Močové orgány

31. května 2008 v 13:01 | Lilka |  Anatomie kočky
Močové orgány tvoří dvěl edviny, močovody, močový měchýř a trubice. Ledviny mají funkci filtračního zařízení, kterým se z organismu vylučují nečistoty látkové výměny. Zdravá kočka močí zpravidla 2 až 3krát denně. Obvyklé množství moči je 100 až 200 mililitrů za den. Kocour má dlouhou a úzkou močovou trubici, což někdy způsobuje problémy při močení.
Zdroj:wikipedia.org

Trávící soustava

31. května 2008 v 12:59 | Lilka |  Anatomie kočky
Na začátku trávící soustavy je tlama. V ní se kromě zubů nachází svalnatý drsný jazyk, který obsahuje chuťové receptory a posouvá potravu směrem do hltanu. Kromě jiného slouží též k čištění srsti. Trávicí soustava kočky je uzpůsobena k trávení masa - jako u všech predátorů je relativně kratší než trávicí soustava všežravců či býložravců. Žaludek má tvar písmene U a naplněný je velký asi jako lidská pěst. Nacházejí se v něm žaludeční kyseliny, které okamžitě srazí mléko (které je tím pádem pro dospělé kočky těžce stravitelné a neměly by ho dostávat). Živiny a natrávené potraviny se vstřebávají v tenkém střevě, dlouhém asi 1 až 1,5 metru. V tlustém střevě se ze zbytků potravy vstřebává voda a konečníkem se 10-20× denně vylučuje polotuhý trus.
Zdroj:wikipedia.org

Oběhová soustava

31. května 2008 v 12:56 | Lilka |  Anatomie kočky
Srdce kočky je čtyřkomorové a jeho frekvence tepu se pohybuje mezi 100 až 140 tepy za minutu. Kočičí krev má v porovnaní s lidskou vyšší srážlivost. Obsahuje více červených a bílých krvinek. Okysličená krev proudí tepnami do různých částí těla. Odkysličenou krev vedou žíly zpět k srdci. Krev se okysličuje v plicích. 15 až 20 % krevní kapacity potřebuje kočka na okysličení mozku. V případě, že kočka musí utéci, až 90 % krve okysličuje vnitřní orgány a krev určená pro okysličení mozku je použita na okysličení svalů.
Zdroj:cs.wikipedia.org

Dýchací soustava

31. května 2008 v 12:54 | Lilka |  Anatomie kočky
Dýchací orgány kočky slouží nejen k dýchání, ale též jako důležitý termoregulačný aparát. Při dýchání se ochlazuje krev proudící v cévních stěnách dýchacích cest. Kočka v klidu má dýchací frekvenci 30 až 50 vdechů za minutu. Při tělesné zátěži, teple a nemoci se tato frekvence zvyšuje.
Zdroj:wikipedia.org

Základní pravidla krmení koček

31. května 2008 v 8:59 | Lilka |  Strava koček
- potravu dávejte do umytých misek, kočky jsou velmi čistotné
- máte-li více koček, musí mít každá svou misku
- místo pro krmení udržujte v čistotě
- pro krmení vyberte klidné místo a udržujte je čisté
- kočka musí mít neustálý přístup k čisté vodě
- vyberte pro kočku krmivo, které odpovídá její zátěži a stavu
- z jedné formy stravy na jinou přecházejte postupně
- dospělou kočku nepřekrmujte, obezita je stejně nebezpečná jako u lidí
Zdroj:kocky.vyrobce.cz