Tak to jsem já, ten mrňous, který tak zoufale a beznadějně hledal náhradní maminku. Jmenuji se Mišulka a teď už jsem skoro měsíční kocourek.
Už 14 dní se moje panička snaží, abych nestrádal a já se o ten kocouří život peru jak můžu. Naučil jsem se baštit z lahvičky a hlavně nejsem sám - mám nové kočičí kamarády, i když jsou na mě ještě velcí, přijali mě po pár dnech mezi sebe. I pan doktor má ze mě radost, že jsem zdravý a čiperný kocourek.
Chtěl bych tady všem říci, že jsem své adoptivní člověčí mamince moc vděčný, že tady můžu prožít naplno svůj kocouří život, protože vím, že mí bráškové a sestřičky takové štěstí neměli. Maminku nám přejelo auto a co je s mými sourozenci vlastně vůbec nevím. Vím ale, že existují na světě moc hodní lidé a já jsem měl to štěstíčko na jednoho z nich.
Až trošku povyrostu, přijdu se vám zase ukázat i se svými novými kocouřími "brášky". Život je moc príma.
Mišulka - fotogalerie
Páni, to je žrádlo!
Ježíšmarjá, neberte mi tu flašku!
Po dobrém papáníčku je siestička
To bude mazec, až tu myš chytím!
Viděli jste to?
Parťák Nr. 1
Parťák Nr. 2
Mamča
A tohle je moje adoptivní maminka. Pac a pusu mami :o))