Ricardo

7. října 2007 v 20:42 | majitelka blogu |  Kočičí příběhy

Ricardo je černě stříbřitý, dva a půl roku starý somálský kocourek, který v současné době hledá nový domov. Slyší na jméno Riki.
Rikiho osud je podobný osudům mnoha koček. Narodil se v únoru 2002 v chovatelské stanici Edity Hasíkové Útěcha. Koupila ho paní za 15000 Kč nejspíš jako dárek pro svou dceru, ale chtěla s ním pravděpodobně i chodit na výstavy. Již v prosinci roku 2002 byl však na výstavě na pražském Smíchově označen jako prodejný. Paní to zdůvodnila tím, že její dcera má alergii na kočky (přitom ta dcera byla na výstavě celý den bez viditelných potíží). V prosinci loňského roku byl opět přihlášen na výstavu, nedostavil se, prý kvůli chřipce majitelky. Letos se nejdříve objevil inzerát nabízející somálského kocourka z důvodu stěhování do ciziny. Asi před měsícem se v Annonci objevil inzerát nabízející somálského kocourka ke krytí komukoli. Začala jsem se o případ zajímat a zjistila jsem, že v obou případech se jedná o Rikiho. Paní se i s dcerou skutečně odstěhovala do ciziny a kocourka nechala své matce, která mi ovšem řekla, že má astma a kocoura doma mít v žádném případě nemůže. Taky ale řekla, že zadarmo se ho v žádném případě nezbaví, že za něj chce 7000 Kč, protože ho koupili za dvojnásobek.

Ricardův bratranec
Na kocourka jsem tedy upozornila známé chovatele v zahraničí, protože mi bylo řečeno, že by byl výborný chovný kocour. O Rikiho okamžitě projevila zájem jedna chovatelka z Německa a domluvila se s Inou Koldovou, že si pro něj do Prahy přijede. Vše se odehrálo dost narychlo a Ina neměla jinou možnost, než kocourka od majitelky koupit (vykoupila ho za 5000 Kč), vzít na pár hodin k sobě a pak ho předat chovatelce z Německa. Bohužel se zjistilo, že originál průkazu původu majitelka ztratila, že Riki má očkování propadlé už dva roky a hlavně že není moc vhodný jako chovný kocour, protože v typu i velikosti je sice výborný, ale s barvou je to horší, má moc rufismu (srst je nažloutlá v místech, kde by měla být stříbřitě bílá). Takže když ho chovatelka z Německa viděla, řekla, že ho nechce a Riki zůstal u Iny. Ta má ovšem svého chovného kocoura a příliš malý byt na to, aby tam mohli být dva plodní kocouři. Zajistila tedy ještě ten den odvoz a v noci mi Rikiho přivezla. I já mám svého chovného kocoura, naštěstí byt mám větší a Riki tedy mohl být u nás dočasně umístěn a oddělen od mých koček.
Rikimu jsem zařídila kastraci, čeká ho ještě očkování. Vystavení duplikátu průkazu původu je již na plemenné knize také zařízeno. Také ho čeká koupel, protože jeho zevnějšek je dost zanedbán. Jinak se mu daří dobře, je zdravý a chuť k jídlu má velkou. Již druhý den po příchodu k nám se s námi začal mazlit. Bohužel musí být od ostatních koček neustále oddělen, protože naše kočka je březí a kocour si své teritorium hlídá. Není to ideální, pro Rikiho by bylo nejlepší, kdyby mohl být neustále s námi, bohužel to zatím nejde. Proto bude lepší najít mu domov, kde mu budou dělat společnost nanejvýš kastrované kočky.

Somálské kočky jsou nerady samy
Somálské kočky jsou vlastně dlouhosrstou variantou koček habešských. Přestože jejich srst je polodlouhá, není péče o ně nijak náročná. Stačí je jednou týdně vyčesat, před výstavou se doporučuje je vykoupat, aby se srst odmastila a zvýšil se její lesk. Pokud má někdo somálku jako mazlíka a nechodí s ní na výstavy, tak při pravidelné péči o srst a kvalitní stravě není třeba kočku koupat. V případě Rikiho není vyloučeno, že by jako kastrát mohl na výstavě uspět, záleží na tom, jak výrazný se bude rufismus jevit. Úspěch na výstavě ovšem v jeho případě znamená, že by mohl získat některý z nižších titulů, na víc s největší pravděpodobností mít nebude.
Somálky jsou velmi společenské a komunikativní, svého člověka doprovázejí při každé činnosti. Jsou velmi zvědavé. Náš kocourek Tibi s oblibou chodí vítat návštěvy, i ty, které dosud neviděl. Tyto kočky nemají v oblibě samotu, je jim lépe v kočičí smečce nebo s lidmi, kteří jsou celý den doma. Riki je ovšem už dospělý kocour, proto by nebylo vhodné umístit ho tam, kde jsou plodní kocouři, a to přesto, že je kastrovaný. V takovém případě by seznamování trvalo hodně dlouho a nelze zaručit úspěch.

Somálské kočky milují společnost
Rikiho příběh bude doufám varovným příkladem pro ty, kteří by chtěli pořizovat kočku jako dárek pro své dítě, aniž by měli jistotu, že to dítě má kladný vztah ke kočkám a že si ke zvířeti dokáže vytvořit pouto. Myslím, že to byl právě případ toho, proč se Rikiho jeho majitelé snažili zbavit. Také doufám, že se podaří najít pro Rikiho novou rodinu, kde ho budou mít opravdu rádi. Vzhledem k tomu, že jsem do Rikiho již nainvestovala 6000 Kč (vykoupení od majitelů, doprava z Prahy, kastrace; krmení a stelivo do toho nezapočítávám), prosím případné zájemce, aby s tím počítali. Nepředpokládám, že se mi vrátí vše do koruny zpět, chtěla jsem Rikimu především pomoci, ale v současné době jsem na mateřské dovolené, a tak každá koruna, která se mi vrátí, bude dobrá.
Děkuji všem, kteří se do hledání domova pro Rikiho zapojili. Držte Rikimu palce, ať svůj nový domov najde co nejdříve.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama